Fyzioterapie, regenerační a rekondiční služby

Statický versus dynamický strečink

Většina z nás slýchala, že hlavní je dobře se před tréninkem protáhnout, abychom se nezranili. Výzkumy z posledních let ukázaly, že statický strečink, tedy protahování svalů s výdrží v krajní pozici, by se měl zařadit až na konec tréninku.


Na začátku tréninku je důležité především dobré prohřátí a dynamický strečink svalů. Takový začátek tréninku dobře připraví tělo na maximální výkon a slouží jako dobrá prevence zranění. Svaly jsou po dynamickém tréninku více pružné, lépe se vypořádají se zátěží, rychlost svalové kontrakce je vyšší, tím je i větší produkce síly.  Naopak zařazení statického strečinku na začátek tréninku snižuje svalovou výkonnost, zvyšuje riziko vzniku svalové ruptury (svalového natržení) a urychluje únavu svalů.

Jak provádět dynamický strečink

Ideálním začátkem tréninku je prohřátí svalů lehkým během, vhodné je zařadit také tak zvanou běžeckou abecedu – lifting, skipping, zakopávání. Poté přichází na řadu dynamický strečink. Dynamický strečink jsou rychlé pohyby (rotace, hmity, úkroky,..), které jsou kontrolované, dochází během nich k protažení svalů, ale není při nich výdrž v krajní pozici.

Každý cvik se ideálně opakuje 8 -10 x, začíná se s menším rozsahem pohybu a s počtem opakování se rozsah pohybu zvyšuje.

Mezi cviky, které jsou vhodné pro dynamický strečink, patří například správně prováděné výpady a dřepy, hmitání dolní končetinou v kyčelním kloubu zepředu dozadu, tzv. frankenstein walk (chůze se zvedáním dolní končetiny a dotýkáním špičky nohy předpažené ruky) a mnoho dalších. Pro inspiraci se můžete kouknout na jedno z mnoha videí, která jsou k dispozici na youtube.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *